Počet cizinců v Česku se neustále zvyšuje

Z růstu domácí ekonomiky mohou těžit všichni. Jakmile se ale stát dostane do bodu, kdy na domácím trhu chybí tisíce pracovních sil, je třeba najít rychlé a spolehlivé řešení. A tím se ukázali být zahraniční pracovníci. Většinu tvoří EU V Česku je podle záznamů Českého statistického úřadu téměř 700 tisíc cizinců. Oproti loňskému roku tedy došlo k nárůstu o více než 38 tisíc. Takto raketový růst je způsobený zejména vysokou poptávkou po nových pracovnících. Průmysl, stavebnictví a obchod by se bez zahraničních zaměstnanců už jen těžko obešli. Podle statistik pochází 60 % cizinců ze států Evropské unie. Zhruba 240 tisíc pak ze třetích zemí. Více než polovinu z tohoto počtu tvoří ti, po nichž se pro vstup na trh práce nevyžaduje povolení. Pouhých 738 pracovníků ze zmiňovaných 240 tisíc pak mělo platnou modrou kartu. To je dokument, který opravňuje k zaměstnání a pobytu vysoce kvalifikované pracovníky. Roste i počet živnostníků Nejvyšší podíl cizinců na českém trhu tvoří Slováci (191 tisíc) a Ukrajinci (152 tisíc). Dále pak Poláci (45 tisíc), Rumuni (43 tisíc) a Bulhaři (34 tisíc). Zastoupení s více než deseti tisíci pracovníky mají ještě Maďaři (zhruba 18 tisíc), Rusové (15 tisíc) a Vietnamci (zhruba 13 tisíc). Zbylé národy pak představují přibližně 95 tisíc pracovníků. Cizinci míří do Česka i s vidinou podnikatelského záměru. Růst na tomto poli je ale nižší. V polovině roku 2019 bylo živnostníků ze zahraničí 92 tisíc. Oproti roku 2018 došlo k nárůstu o pouhé 2,2 tisíce. Nejvíce v České republice podnikají Ukrajinci (22 tisíc) a Vietnamci (zhruba 21 tisíc).

Jsou cizinci pro Českou přínosní? Řada firem by bez nich dávno zkrachovala

Česká republika stále zažívá tučné časy. Ekonomika, i když v poslední době už pomaleji, roste. Nové firmy stále přivývají, a tak neustále vzniká poptávka po dalších zaměstnancích. Kde je ale brát? Vyšší zaručené mzdy Čechů ale není na domácím trhu dostatek. A pokud už nějakou práci hledají, většinou mají na výběr z několika nabídek. Zaměstnavatele tedy tlačí bota. Aby mohli svoje podnikání dál rozvíjet, potřebují lidí. A proto často sahají do zahraničí. Zahraniční pracovní síla má v tuto chvíli na českém trhu větší zastoupení než kdy jindy. A dopomohla k tomu i novela zákona přijatá v loňském roce, která zvýšila zaručenou mzdu pozvaným Ukrajincům o 1,2 násobek. Jejím původním cílem sice bylo zvýhodnit českého pracovníka před zahraničním, rostoucí trend ale stále pokračuje. Zahraniční pracovník pocházející z této země má navíc větší motivaci pro přesun na západ. Velká nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti byla v říjnu loňského roku na pouhých 2,2 procentech. Na minimum se pak dostala v červenci, kdy toto číslo kleslo na 1,9 procent. Češi na trhu práce zkrátka chybí. Potřeba posil ze zahraničí je tedy nezbytná. I proto meziročně stoupl i počet zahraničních pracovníků. Od konce roku 2019 přibylo zhruba 40 tisíc cizinců. Celkově jich je na českém území přibližně 700 tisíc. Tento počet tak tvoří 13,2 procentní podíl z celého koláče zaměstnaných. Jde o velké číslo. Ale nedovedeme si představit, kde bychom bez této injekce ze zahraničí byli. Cizinci nám pomohli překlenout nejtěžší časy. Dobu, kdy byl po zaměstnancích větší hlad než dnes. A díky jejich spolehlivosti a tvrdé práci si zasloužili nezastupitelné místo na českém trhu práce.

Češi berou stále méně prášku než cizinci ze Západu

Většina mých známých, kteří dlouhodobě začnou žít u nás se diví a ptají se, proč zde není obvyklé si pomáhat prášky proti čemukoli. Na západě je běžné, že při sebemenším problému lidé šahají po prášcích (v horším případě pro drogy). K nám tento trend samozřejmě také proráží, ale stále je to v malém množství. Prášky proti bolesti Obsahují látky, které našemu mozku vysílají signály, že vše je v pořádku a přebijí signály bolesti. Nejčastější látkou, které tyto prášky obsahují je Ibuprofen. U nás jej obsahuje například známý Ibalgin či Brufen. U nás je běžné, že vás začne bolet zub a tak jdete k zubaři. Na západě si dáte tabletu na bolest a fungujete dál, dokud to lze bolest tabletou utlumit. Problém je, že přípravky na bázi Ibuprofenu poškozují žaludeční šťávy a žaludek samotný (mimo jiné) – při dlouhodobém užívání ústí až krvácením žaludku. Přípravek je volně dostupný v lékárnách a každý lékarník vám potvrdí, že cizinci se na něj ptají velmi často (což může být ale také způsobeno tím, že jsou to turisté a nechtějí zde navštívit lékaře). Antidepresiva Jsou lékem v psychiatrii, který může předepsat pouze psychiatr. Na západě běžně užívaným, u nás stálé moc nerozšířený. Respektive čeští psychiatři jej předepisují pokud není jiné východisko. Na západě jsou k předepsání antidepresiv přeci jen mnohem více svolní. Používají se ke zmírnění klinické deprese. Nicméně jejich užívání vám deprese sníží, ale neléčí. Léky jsou oblíbené zejména v USA, kde je psychiatři předepisují stejně snadno jako antibiotika. Současně s užíváním je však pacient tlačen do řešení podstaty jeho problému (např. formou návštěv psychologa či anonymních skupin). Prášky na hubnutí Další trend který se k nám začal dostávat až hodně  po roku 2005. V podstatě existují dva typy. Přípravky, které předepíše lékař. Nemusí jít o tablety, ale třeba různé sirupy. Ty obvykle zafungují, protože jsou plné chemie a skutečně urychlují metabolismus, zlepší trávení, takže se vám přestanou ukládat tuky. Nicméně mají také spoustu vedlejších negativních efektů (zvracení, zvýšení krevní tlak, zvýšená srdeční činnost, nevolnosti). Další skupinou jsou pak přírodní tablety na hubnutí bez předpisu. Nejsou v nich uměle vytvořené chemické látky, ale skládají se obvykle z extraktů různých bylin a aminokyselin. Patří sem byliny jako kontryhel, ženšen, kopřiva, fenykl, mateřídouška atd.). Tablety fungují opět na principu rychlého spalování – urychlení metabolismu. Nicméně je nutné i správně jíst a hýbat se. Na gauči nezhubnete ani když sníte kýbl tablet. A příliš teda nefungují, často jde pouze o reklamní produkty bez výsledku. Prášky na erekci Posledním typem pilulek, které se k nám ze Západu dostaly jsou erekční tablety. Viagra je obecně známá mezi lidmi již dvě desítky let. Ale kvůli ceně byla nedostupná pro většina mužů. Nyní se již mohou prodávat její generika (alternativy které v podstatě kopírují složení) a cena výrazně klesla. O zlepšení erekce se u nás mluví více zhruba od roku 2010. Od té doby se prášky a tablety na erekci prodávají v několika typech a nabízí je dvě desítky výrobců. První skupinu tvoří prášky na předpis na bázi Viagry. Jedná se o silné přípravky a skutečně pomohou k tvrdé erekci i těžkým případům. Opět se ale nejedná o léčbu podstaty problému, ale dočasného řešení. Pilulka se bere před sexuálním stykem. A protože se jedná o čistě chemickou látku, je její užití často doprovázeno vedlejšími účinky, jako nevolnost, zvracení a bolesti hlavy. Druhou skupinu tvoří přírodní přípravky na podporu erekce. Opět, extrakty z různých rostlin (kotvičník, maca, ženšen a aminokyseliny). V podstatě jde o to, více prokrvit penis a odbourat u muže stres. Tyto přírodní tablety fungují poměrně dobře u mužů s malými a středními problémy. Mohou vám třeba jen chybět nějaké látky, které pilule doplní a vy budete v pořádku. Pokud je váš penis mrtvý, prášky vám nepomůžou a měli by jste urychleně navštívit lékaře, který rozhodne o případné léčbě.  

Jak se u nás seznamují cizinci

Pro většinu lidí je seznamování s objekty našeho zájmu (nevím jak se správně genderově řekne “opačné pohlaví”) velmi složité. Drtivá většina lidí pociťuje ostych a podvědomý strach z odmítnutí. A určitě v podstatě každý z nás toto zažil. Ale vy, co jste žili někdy v zahraničí, možná máte také jinou zkušenost. A to, že v zahraničí tento ostych částečně opadl a neměli jste takový problém někoho oslovit. Je to tak. V jakékoli cizí zemi se totiž cítíme více anonymní a nezáleží nám tolik na tom, co si myslíme. Já jsem například pár let žil v USA a neměl jsem problém se seznámit s holkami z Asie a některá setkání měla i pokračování. Naopak čistě amerických holek jsem narážel. Čím to je? Jak to funguje v ČR? Za vším hledej peníze! A u seznamování cizinců dvojnásob. Existuje ale několik skupin cizinců, kdy záleží na jejich financích, zemi původu, ale také s kým se seznamují. 1. Cizinci ze Západu Ve většině případů mají dostatek peněz a navštěvují dražší kluby a bary (žádné čtverky na pivo). Zde mohou potkat hlavně ženy s vysokými nároky na peněženku. Pokud v drahém baru osloví cizinec českou ženu, tak ta si s ním minimálně dlouze povykládá. Už jen to, že jde např. o Němce, Francouze či Angličana je dobrým předpokladem, že bude mít prachy. Pokud jde o Rusa, tak si žena velmi rychle chce udělat představu o jeho majetku. Když to shrneme, tak západní cizinci nemají příliš problém se v ČR seznámit s českou ženou. 2. Cizinci z Východu Ti mají vždy problém. Česká žena předpokládá, že zde pracují za pár korun v dělnické profesi a nejsou moc při penězích. Což je ostatně často pravda. Potkat takového chlapa v drahém baru, tak budou velmi opatrné. Tito cizinci-pracovníci proto u nás žijí obvykle v partě mužů a do našeho života příliš neproniknou. A nemají ani moc šancí zabodovat u žen v té čtvrté cenové. Když to shrneme, tak východní cizinci mají problém v ČR navázat vztah s českou ženou. Pár příkladů z praxe. Bratr pracoval v Holandsku. Neměl problém se seznamovat s holkami z práce (ČR, SK, Polsko, Bulharsko). Ale u holandských holek neměl šanci. Byl z východu a tedy jej automaticky braly jako chudého. Naproti tomu, kamarádka mé manželky potkala svého manžela v pražském baru. Začali se bavit anglicky, ale moc se jí nechtělo s ním mluvit. Pak přišla na to, že je Němec a tak se s ním sešla znova. Teprve po x-tém rande začaly hrát roli i další faktory jako porozumění, společné zájmy a názory apod.

Mají Češi rádi cizince?

V poslední době často skloňovaná otázka. Jsme nebo nejsme rasisti? Z hlediska soutěže MissExpat jsme, protože soutěž se nedočkala žádného zájmu českých občanů. Ale vzhledem k tomu, že o ní není zájem ani mezi cizinci, tak to nutné nemusí nic znamenat. Lidé spíše mají plné zuby podobných soutěží. Bohatě stačí soutěž česká miss, která i tak má mizernou sledovanost a v podstatě nikoho už nezajímá (podobně jako třeba Český Slavík, který úspěšně spěje ke zrušení). Nezájem o tuto soutěž tedy dán rasismem nebo strachem z cizinců a podobnými nesmysly, kterými nás krmí neziskové organizace. Ale prostě nezájmem o tento typ soutěží. Jako národ nejsme žádní rasisté a xenofobové. Jen máme určitou historickou zkušenost, kdy nás podrážely a využívaly země zleva i zprava. Nejraději tedy máme rádi náš vlastní prostor a pokud nám sem nikdo neleze, tak jsme spokojení. Ostatně, česko se taky nikomu nikam nevtírá, na rozdíl od mocností. Tak není důvod, aby se zbytečně někdo hrabal k nám.

Proč se někteří lidé soutěži posmívají

Vyhlášení ročníku 2012 sebou neslo i několik negativních ohlasů. Jednak to byli odpůrci imigrace, kteří nám psali spoustu nenávistných emailů. Obvykle proto, že pořádáme soutěž pro uprchlíky, černochy, muslimy atd. Zkrátka blbečci kteří se nikdy nedostali dál než na konec vlastní ulice. Server cilichili nás zařadil mezi nejpitomější soutěže miss (viz. zde http://cilichili.cz/blog/18-nejpitomejsich-soutezi-miss-pro-zensky/). Takže podle nich je miss expat na stejné úrovni jako miss bohemians, miss kuřačka nebo dokonce miss kompost. Už jste někdy viděli tak pitomé soutěže? Bohužel jsme nedokázali soutěž rozšířit a mezi cizinkami rozdmýchat zájem o soutěž. Jedním z důvodů je nastavení naší společnosti vůči cizincům. Většina dívek chce mít klid a nechce být veřejně známou osobou. Což účast v užším finále rozhodně je. Na druhou stranu jsme získali spousty popularity a zájmu u známých internetových magazínů. Hodně se psalo o našich porotcích. Třeba tehdy velmi oblíbený Tomio Okamura, který nabídku hodnotit krásné cizinky velmi rád přijal. Tehdy jsme poznali, že proti cizincům nic nemá. Ale nesnáší nelegální imigraci. Mnoho lidí ho však dnes nechápe a připnuli mu cedulku extrémisty. Další známou osobou v porotě byla Taťána Kuchařová. Miss world a vícemis ČR. Ta se na hodnocení velmi těšila i přes tlak bulvárních plátků, které ji porotcování v soutěži daly pěkně vyžrat.

Představení projektu a vyhlášení soutěže

Organizátorem soutěže Miss Expat – VOLBA NEJKRÁSNĚJŠÍ CIZINKY V ČESKÉ REPUBLICE je agentura g-company. ,,Domov není místo, kde bydlíš, ale místo, kde ti rozumějí. – Christian Morgenstern’’ Pocit domova buď máme, anebo nemáme. Dobře se cítíme tam, kde máme někoho, kdo nás má rád a kdo nám rozumí. Mít někde svůj domov, je jednou z nejdůležitějších věcí na světě. Když opustíme svou rodnou zemi, je pro nás velmi těžké si nový domov vytvořit. Navíc se po určité době může vynořit i naléhavá otázka návratu. Důvodů k odtržení od vlastních kořenů může být mnoho od touhy po lepší životní úrovni přes studia, práci, lásku, ale také v mnoha případech i nutnost záchrany vlastního života. Všechny ženy, které přišly do naší republiky, musely projít procesem složitého přivykání odlišným společenským zvyklostem a všem dalším nárokům, které sebou imigrace přináší. Ač bariéry a rozdílnosti jsou někdy velmi viditelné, existují univerzální hodnoty vnímané stejně ve všech národech světa. Vnesme do našich životů toleranci a nechejme se na chvíli unést kulturní a sociální rozmanitostí, která nás může v mnoha směrech obohatit. Nechme promluvit ženskou krásu, která nás od nepaměti inspiruje a přitahuje. Projekt Miss Expat Czech Republic má za cíl: přispět ke zvýšení sociálního a kulturního povědomí české společnosti vůči cizincům studujícím a pracujícím v České republice přispět k jejich začlenění do české společnosti a ke vzájemnému porozumění přispět k pomoci chápat integraci jako nepřetržitý oboustranný proces sociální interakce přispět k alespoň částečnému odbourání zažitých předsudků vůči cizincům a získat povědomí o důvodech migrace na příkladu konkrétních osob. Cílovou skupinou projektu jsou ženy cizinky pocházející z různých kulturních prostředí, kde je postavení ženy v rámci rodiny i společnosti vnímáno odlišně, než je tomu u nás. Právě možnost přiblížení jejich kulturní, společenské a genderové odlišnosti je samotnou podstatou našeho projektu. Projektu, kterým bychom rádi odlehčenou formou umožnili nahlédnout mladým lidem do intimního světa příchozích, kteří měli své důvody proč přišli a proč zde zůstali. Součástí projektu volby Miss Expat bude také výstava portrétů dívek a jejich životních příběhů.

Finale Miss Expat 2012

Soutěže krásy jsou populární po celém světě. Do absurdna je to vyvedené ve spojených státech, kde jsou oblíbené soutěže krásy maminek s holčičkami či samotné holčičky. Ty jsou upravené do vzhledu modelek a místo na pět, vypadají na dvanáct, patnáct let. V česku je soutěží méně. Jde zejména o missky různých sportů či zájmových sdružení. Jedna z těch zajímavějších je Miss Expat. Tedy nejkrásnější cizinka žijící v ČR. V roce 2012 se ukutečnil první a bohužel i poslední ročník. Proč se nekoná další, pořadatelé odmítli uvést (pravděpodobně nezájem ze strany sponzorů). Ročník 2012 byl tzv. nultý a příhlásilo se pouze 52 dívek. Podmínkou bylo, že dívka musí mít cizí občanství, ale v čr studovat či dlouhodobě pracovat. Nesmí být vdaná a mít děti. Věk byl omezen na 18 – 27 let. Dana Gregorová, ředitelka společnosti, která soutěž organizuje, tyto podmínky stanovila na základě zkušeností ze zahraničních soutěží podobného typu. Gregorová také zmínila, že soutěž je určena hlavně pro cizinky z jiného kulturního prostředí. Hlavně ze zemí, kde je žena vnímána jinak (pozn. redakce: toto je politicky korektně řečeno. Na rovinu se jedná o země, kde se z ženou jedná jako kusem hadru..). Cílem je pak sdružení dívek z různých kulturních zázemí a jejich vzájemné potkání. Navíc je možné přiblížit veřejnosti životy těchto dívek a pohnutky, které je vedly k přestěhování do České republiky. Z původních 52 dívek zůstalo ve finále 12 nejzajímavějších. Do finále postoupilo 12 různých národností z 12 zemí. Porotci se tedy jistě museli držet výběrového klíče, aby z jedné země nebyly vybrány dvě dívky. To samo o sobě je diskriminační kritérium a je tak trochu v rozporu s účelem celé soutěže. Samotné výsledky nejsou důležité a je škoda, že soutěž nepokračuje dalšími ročníky.